8. ročník LAA ČR SOBĚ a slet Nebeských andělů

Letošního 8. sletu LAA na letišti v Jihlavě se členové spolku Aves Bohemica zúčastnili téměř v plné sestavě. Náš plán byl přiletět (přijet), přespat a v sobotu si užít slet. Já (Marek Maňur) jsem přiletěl se svým P92-J už v pátek, následován s mírným zpožděním manželkou, která jela autem, protože všechno by se do letadla bohužel nevešlo. Stav našich silnic o prázdninách mi umožnil být rychlejší o tři hodiny, ale ani vzdušná cesta nebyla ideální. Nepříjemné kouřmo při letu proti slunci mně přimělo vystoupat na tuto vrstvu, kde byla skvělá dohlednost. Po přistání v Jihlavě jsem počkal na doprovodné vozidlo a konečně jsme postavili "bydlení". Večer byl příjemný, sem tam se někdo proletěl po okruhu, chlapi zkoušeli ultralehký balón, který v přibývajícím šeru zářil jako obrovská žárovka a komáři se nám také plně věnovali :-) Nejvyšší čas zalézt do stanu.

Ráno, protože jsme zvyklí vstávat brzy a blízká D1 i tak fungovala jako budík, jsme už o půl šesté byli na nohou. Vlastně já na zadku :-) Okolo bivakující padáčkáři začali chystat své nádobíčko a po chvíli vzduch ožil krosnami a tříkolkami. Když po nějaké době odlétli dál od letiště, skočil jsem taky do letadla a šel do vzduchu. Původně jsem plánoval fotit, ale vlhkost byla pořád dost velká, dohlednost bídná, fotky nic moc, tak jsem po jednom okruhu znovu přistál, abych padáčkářům a balónům nepřekážel.

Hned brzy dopoledne nastal okolo letiště hustější provoz a plocha se plnila přilétnuvšími rogaly a letadly. Tak to pokračovalo přibližně do oběda, kdy se stojánka naopak postupně uvolňovala. Mezi SLZ byl i náš Sparrow, který budil pozornost podobně jako třeba ultralehká replika JAK-3 nebo elektrolet Φnix. Počasí letošnímu sletu přálo a účast 236 letadel a 405 registrovaných účastníků to jen potvrzují. Právě ono typicky letní počasí s předpovídanými odpoledními bouřkami mně přimělo uprchnout spolu s dalšími opatrníky už po poledni, takže jsem ke své lítosti nestíhal žádnou z přednášek. Ona je to často loterie letět přes vysočinu a Moravský kras a riskovat se v tomto ohledu nevyplácí. Doufám tedy, že příští ročník si protáhnu ještě do neděle a poslechnu si přednášky leteckého lékaře a dalších odborníků.

Při zpáteční cestě jsem využil povolení stoupat do FL75 a užíval si pohledů na krásné kumuly seshora namísto termického rodea pod nimi. Ostatní Avesáci si taky ještě trochu polítali a odpoledne se vyrazili domů, někteří vzduchem, jiní po záludných asfaltových bludištích. Akce byla perfektně připravená, počasí nám přálo, co víc si přát. Snad jen, aby nás tam příští rok bivakovalo zase o něco víc.

Odkaz na fotogalerii ZDE.