II. oblet České republiky

Poslední červnový týden nabídl skvělé a stabilní počasí a já jsem se rozhodnul, že i letos, stejně jako v Září minulého roku, si udělám výlet okolo České republiky. Záměrně nepíšu okolo vlasti, protože, s dovolením, za svou vlast považuji Československo, přestože jiní rozhodli jinak.
Letěl jsem nejdříve na jih a víceméně kolem jižní hranice na západ, potom podél Krušných hor na sever ke Šluknovskému výběžku a podkrkonoším a Orlickými horami zpět na východ. To byla asi hlavní změna oproti loňskému přeletu, kdy jsem z Kroměříže na západ letěl středem území a nazpět severním pohraničím. Plánoval jsem doletět v tomto úseku až do Chebu, jenže kvůli dostupnosti paliva jsem musel zvolit, ne až tak západně ležící, Toužim.

V půl sedmé ráno na letišti v Kroměříži začínalo hřát slunce a plánovaný odlet v tuto dobu se z důvodu předletové přípravy posunul až na 6:50. Krátce po vzletu jsem ucítil jihovýchodní proudění, které mi dovolilo dohnat ztrátu bez toho, abych musel trápit motor. Vzdušná rychlost 65kt a rychlost oproti zemi 80kt, to je příjemná úspora času a paliva, pokud to není turbulentní, což po ránu rozhodně nebylo. Kromě navigace a letu samotného bylo tedy dost času na kochání se panorámaty a focení. Navíc se stále ještě nízko položeným sluncem, navíc v zádech, je ten svět vždycky tak nějak hezčí.

První úsek cesty, definovaný zásobou paliva a místem na tankování, vedl z Kroměříže do Toužimi. Otočné body na trati byli: LKKM (Kroměříž) LKKY (Kyjov), Jaroslavice, LKZN (Znojmo), Vranov nad Dyjí, Slavonice, Nová Bystřice, vrch Homolka, Chlum u Třeboně, Nové Hrady, Kaplice, Frymburk, Horní Planá, Volary, Vimperk, LKKT (Klatovy) a LKTO (Toužim). Celkem 463km. Tahle část cesty byla asi nejkrásnější. Rovinatá Třeboňská pánev s loukami, rybníky a osamělými statky v kontrastu s kopcovitými Novohradskými horami a Pošumavím. Všude tolik luk a travnatých ploch, že by si člověk skoro přál mít tu nouzák :-)

V Toužimi jsem měl po předchozí telefonické domluvě dohodnuté doplnění paliva, což také proběhlo a po poradě s obsluhou čerpačky, jakým způsobem nejlépe přes karlovarské CTR, jsem pokračoval dál. Na věž v Karlových Varech jsem se ohlásil nejdříve, ještě ze země telefonem, takže po vzletu z Toužimi už jen stačilo nahlásit polohu a vstupní bod a mohl jsem do jejich prostoru. Letiště Toužim totiž leží pod TMA I Karlovy Vary, kousíček od vstupního bodu Sierra. Řídící mně pustil přímo přes ranvej na November a tak jsem měl možnost prohlédnout si toto mezinárodní letiště. To se při létání ultralightem nestává každý den a byla to určitě příjemná zkušenost. To už ale bylo těsně před polednem a termika společně s větrem se mnou v menších výškách pěkně házeli. Po opuštění CTR přecházím na Praha Information a stoupám na 5000 ft. Při tak teplém počasí, navíc nad horami, není ani tahle výška dostatečná a tak rodeo pokračuje. Nicméně radost z letu si tím zkazit nenechávám, a pokud to jen trochu jde, fotím. Vlevo Krušné hory, napravo měsíční krajina hnědouhlených dolů. Dál na sever přelétám Labe u Děčína s výhledem na zářez u Hřenska a pokračuji přes Lužické hory na Liberec a přes Vrchlabí do Jaroměře, kde mám druhé tankování. Tento úsek, který měřil 300km, už nebyl taková kochačka jako dopledne. O to více bylo vidět větroňů a plachtaři jistě museli chrochtat blahem. Pro motoráře je to v takovém počasí spíš jízda na „bejkovi“, ale i tak dobrý :-). Trať druhé části: Toužim, LKKV (Karlovy Vary), Ostrov nad Ohří, LKCH (Chomutov), LKUL (Ústí nad Labem), Arnoltice, Chřibská, LKLB (Liberec), LKVR (Vrchlabí), LKJA (Jaroměř).

V Jaroměři jsem chvíli počkal na tankování a mezitím se pekl ve skleníku kabiny. To je tak, když je někdo líný vytáhnout a složit si vozík. Přestože byl všední den, plachtaři létali jako o život. Aby ne, takové počasí se musí využít. I já byl po vzletu z Jaroměře rád, že jsem zase ve vzduchu, hlavně kvůli teplotě. Nahoře bylo fakt příjemněji. Termika se mnou sice pořádně házela, až byl problém udržet stanovenou výšku, ale čím slabší později odpoledne byla, tím "ukázněnější" mohl být můj let.

Poslední úsek byl z Jaroměře přes Dobrušku, Žamberk, Šumperk, Bohuňovice do Kroměříže a vojenskou hantýrkou by se dalo říct "po dobu mého letu se nic zláštního nestalo". Termika trochu oslabila, hlídal jsem si výšku a rezervované prostory a ve vysílačce na Praha Information poslouchal, jak se někde ještě skáčou výsadky, jinde už výsadkářské letouny i vrtulníky míří zpět, na svá letiště. I já jsem byl rád, že už budu po téměř 8 hodinovém letu konečně doma. Ještě odposlouchat provoz na domovském letišti v Kroměříži, zařadit se do okruhu a po přistání umýt zkrvavenou vrtuli - letos se hmyzu opravdu daří. Poslední část cesty měřila 172km, celý oblet 935km, 7 hodin a 45 minut letu. Počasí perfektní, všude jsem potkával fajn lidi, co víc si přát? Snad jen, aby nás na další oblet už bylo víc. Ale i na to dojde ...

Celá fotogalerie ZDE

autor	LKKY - Kyjov	Podyjí

Třeboňsko	Pošumaví	Vltava nad Lipnem

LKKV - Karlovy Vary	čerpací stanice na LKJA - Jaroměř	kumuly na Podorlicku